Diagnózy

Dyslalie (patlavost)

• Je nejrozšířenější řečovou poruchou u dětí i dospělých.

• Je definována vadnou výslovností jedné nebo více hlásek mateřského jazyka
• Nejčastější porucha řeči v dětském věku poměr-  chlapci: dívky 60:40
• Dlouhodobý proces nápravy vyžadující systematičnost, s nápravou se obvykle začíná mezi 3.-4. rokem věku dítěte. Dítě musí být vývojově zralé a schopné spolupráce v ordinaci
• Až 40% dětí na počátku školní docházky má odchylku artikulace
• Může přetrvávat až do adolescence nebo do dospělosti
• Hláska může být nesprávně tvořena, vynechávána nebo zaměňována za jinou hlásku
• Forma lehká -levis, střední – gravis, těžká – multiplex

Opožděný vývoj řeči

• Od této dg. se upouští.  Může být zapříčiněn např. sluchovým postižením, zrakovým postižením, poruchami intelektu, vrozenými vývojovými vadami aj.
• Opožděný vývoj řeči diagnostikujeme v případě, že dítě mezi druhým a třetím rokem nemluví nebo mluví výrazně méně než jeho vrstevníci.  Často dobře rozumí řeči, má minimální slovní zásobu, jeho řeč je obtížně srozumitelná (slova komolí, přesmykuje v nich slabiky a hlásky), slova nespojuje do vět, neumí žádnou básničku ani písničku.  Stává, že je vývojová nemluvnost dědičnou záležitostí, tedy že se v některých rodinách objevuje opakovaně, a to zvláště u chlapců. Náprava nebývá složitá, jestliže rodič s dítětem pracuje dle instrukcí logopeda.
• Jestliže je opožděný vývoj řeči závažnějšího charakteru, vždy je třeba najít jeho příčinu a dle potřeby nechat dítě vyšetřit foniatrem, dětským neurologem, klinickým psychologem a dalšími odborníky. Opožděný vývoj řeči může být zapříčiněn např. sluchovým postižením, poruchami zraku, intelektu, vrozenými vývojovými vadami, ale též poškozením centrálního nervového systému.
• Pakliže se veškeré výše uvedené poruchy a vady vyloučí, opět nic nebrání plynulému rozvoji řeči. Klinický logoped poskytne rodině metodické vedení zahrnující vhodnou řečovou terapii, ale též nastíní vhodné výchovné postupy vedoucí k úpravě mluvy. V takovém případě je prognóza nápravy velmi dobrá.

Balbuties (koktavost, zadrhávání)

• Řadíme společně s breptavostí (tumultus sermonis) mezi poruchy plynulosti řeči.
• Krátkým obdobím neplynulosti, kdy se nejedná o koktavost, si projde až 25 % dětí. V tomto případě často hovoříme o vývojové neplynulosti.
• První příznaky  se často objeví mezi 3.-4. rokem nebo v období nástupu do první třídy.  Koktavost může vzniknout kdykoliv během dospívání, ale její vznik později než kolem 6. roku věku dítěte je spíše vzácností.   
• V raném dětství je incidence stejná jak u děvčat, tak u chlapců.
• Koktavost se objevuje ve všech jazycích, kulturách i historických obdobích lidstva. I přes velký pokrok není koktavost plně probádanou oblastí logopedie.

Vývojová dysfázie

• neurovývojová porucha, která se začíná projevovat již v raném věku´, projevuje se opožděným vývojem řeči
• Mozek dítěte nesprávně zpracovává podněty z okolí, přestože jeho sluch, zrak i mentální kapacita jsou v pořádku
• Je charakterizována přetrvávajícími obtížemi v osvojování si jazykových schopností a užívání jazyka, v důsledku deficitů v produkci anebo porozumění řeči
• Velmi častý je společný výskyt s dalšími neurovývojovými poruchami, kterými jsou například ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou), vývojová dyspraxie nebo ve školním věku, specifické vývojové poruchy učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie).
• Hlavní symptomy: opakování je nepřesné, problémy při tvorbě vět a v gramatické stavbě řeči, deficity ve sluchovém zpracování, deficity v porozumění, vázne celková motorická koordinace, grafomotorika, obtíže v exekutivních funkcích (oslabení pracovní paměti, schopnosti rychle přepínat mezi podněty)
• Se zahájením systematické logopedické péče neotálet, max. terapie v předškolním věku

Breptavost

• Označuje velmi rychlou řeč dítěte, kterému je v důsledku překotného tempa obtížné porozumět. Artikulace je často nediferencovaná, nedbalá.
• Dítě v řeči vynechává hlásky, slabiky i celá slova, nestíhá se nadechovat. Proto může být řečový projev takového dítěte až nesrozumitelný.
• Tato porucha se řadí do oblasti narušené plynulosti řeči. Velkou roli u této poruchy hrají mluvní vzory v okolí dítěte – rodiče či sourozenci často hovoří překotně.
• Veškerá logopedická péče směřuje ke zpomalení tempa řeči, nácviku správné dechové ekonomie a rozvoji sluchového vnímání.
• Breptavé děti mohou v rámci překotného tempa řeči začít opakovat hlásky, slabiky či slova – tyto projevy jsou na pomezí breptavosti a balbuties.

Mutismus (oněmění)

• Náhlá ztráta schopnosti řeči při zcela zachovaném rozumění na základě neurotizujících faktorů
• Patrné není žádné organické postižení mluvidel
• Může nastat u dětí i dospělých např. po prodělaném traumatu
• Osoba stižená mutismem by ráda komunikovala, ale nemůže.
• Selektivní/Elektivní mutismus – jedná se o úzkostnou poruchu. Člověk není schopen mluvit k určité osobě či v určité situaci (MŠ, ZŠ, lékař aj.)
• Příčinou často bývá nevhodný výchovný přístup k dítěti – po jeho úpravě a odeznění stresujících momentů je prognóza úpravy řečového projevu velmi dobrá

Vývojová dysartrie/anartrie

• Jedná se o  motorické postižení CNS  a tudíž narušení inervace svalů odpovědných za hybnost orofaciální oblasti.
• Úplná nemožnost tvořit artikulovanou řeč se nazývá ANARTRIE (adepti AAK)
• Narušena bývá respirace, fonace, rezonance, artikulace, prozódie
• Vývojová dysartrie nejčastěji vzniká na základě organického poškození CNS před porodem, v jeho průběhu či po něm, v průběhu raného dětství, ale může vzniknout také po úrazu mozku, vlivem infekce či nádoru v oblasti hlavy.
• Vývojovou dysartrii mívají děti, jež mají abnormální svalový tonus (zvýšený či snížený). Nejčastěji jsou to děti s dětskou mozkovou obrnou, děti s různými syndromovými vadami (např. děti s Downovým syndromem) či děti s progresivním neuromuskulárním onemocněním.
• Terapie VD vyžaduje multidisciplinární přístup – neurolog, fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, speciální pedagog aj.
• Prognóza nápravy je odvislá od časnosti započetí terapie a charakteru závažnosti motorického postižení

Dysfagie (poruchy polykání)

• U dětí se nejčastěji vyskytuje v důsledku vrozeného neurologického postižení (může být součástí syndromu DMO), u nedonošených novorozenců, dětí s vrozenými vývojovými vadami, s vrozenými anomáliemi, nádory, úrazy či geneticky podmíněnými syndromy, mentální retardací, ale též děti, které byly živeny nasogastrickou sondou nebo děti s gastroezofageálním refluxem atd.
• Tyto děti mohou mít problém s kojením, s přechodem na pevnou stravu, žvýkáním, pitím z hrnku.
• Častými příznaky jsou nadměrné slinění, městnání potravy v ústech, nadavování potravy, vypadávání potravy z úst, úbytek na váze, nadměrné kašlání, návrat potravy zpět do úst a do nosu, neschopnost přijímat různé konzistence potravy. 
  Polykací akt je složitý proces, jehož se účastní rty, tváře, čelisti, jazyk, měkké patro, hltan, hrtan a jícen, u kojenců je tento proces ještě složitější, nutná je koordinace dýchání, sání a polykání.
• Terapie dysfagie vyžaduje vždy týmovou spolupráci. Zaměřuje se na úpravu postury při příjmu potravy, konzistenci potravy, hybnost struktur účastnících se polykacího aktu, senzitivitu v dutině ústní a vně, funkci a koordinaci orgánů podílejících se na polykacím aktu atd.
• Důležitá je včasná intervence, a především komplexní pomoc a psychická podpora rodiny takového dítěte.

Poruchy autistického spektra (PAS)

• Autismus patří mezi nejzávažnější poruchy mentálního vývoje, který vzniká na neurobiologickém podkladě.
• Dochází k narušení psychického vývoje zejména v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti, doprovází jej specifické vzorce chování.
• Diagnostika dítěte s PAS je možná již ve věku 15-18 měsíců
• Klinický logoped v rámci diagnostiky zjišťuje, na jaké vývojové úrovni je řeč, ale to nejen vyjadřování ale i porozumění (tj. zda dítě reaguje na své jméno, rozumí instrukci např. Dej… Ukaž, kde je? apod.) Pomáhá rozvíjet porozumění řeči, hledá optimální alternativní způsoby komunikace pro danou vývojovou úroveň dítěte s PAS – např. obrázkové komunikační karty, komunikační programy apod.

Sluchová vada u dětí

• Sluchovou vadu lze u dětí díky současným vyšetřovacím metodám odhalit a prokázat již ve velmi raném věku – screening sluchu novorozenců v  porodnicích, měření otoakustických emisí
• Logopedická péče u těchto dětí  je často zahájena již od 6. měsíce věku.
• Sluchová porucha se může projevit kdykoliv v průběhu raného či předškolního věku – příčinou bývá opakovaný zánět středouší. Naštěstí se mnohdy jedná o dočasnou záležitost, která po přeléčení odezní.
• Úspěšnostrehabilitační péče závisí na mnoha faktorech. Těmi jsou např. období vzniku a délka trvání sluchové vady, příp. i její stupeň; věk dítěte, kdy obdrželo příslušnou kompenzační pomůcku; jeho osobnostní předpoklady (kognitivní schopnosti, nadání pro řeč a jazyk); přítomnost přidruženého postižení apod.
• Příčiny: genetické mutace, předčasně narozené děti, syndromové vady, zánětlivé onemocnění (meningitida, encefalitida…)

Ostatní logopedické diagnózy

• PALATOLÁLIE – jedná se vrozenou vývojovou vadu, která provází rozštěp rtu či patra
• RHINOLÁLIE – je patologicky změněná nosní rezonance. Vyskytuje se až u 18 % dětí předškolního věku a mladšího školního věku.
• DYSFAGIE – porucha polykání, u dětí (DMO, předčasně narozené děti..) i dospělých (stavy po CMP,  neurodegenerativní onemocnění ALS..)
• AFÁZIE – příčinou jsou cerebrovaskulární onemocnění (CMP,  ložiskové léze mozku – nádory, traumata)